Re: Re: Neprímá diskriminace - Mirce E.

Mirko,
jen mě tak napadlo, počítáš s tím, že syn bude za chvíli v pubertě, přijde ze školy domů, něco houkne a dál Tě nebude potřebovat? Myslím, že bys nejpozději v té chvíli měla hledat nějakou další náplň, nebo se pro syna naopak staneš přítěží.

Mmch, ta nadměrná citlivost, já Ti to celkem věřím, ale kdybych si opakovala svoje strachy a handicapy před pohovorem, nikdy žádnou práci nezískám. V mém případě je to silně teoretické vzdělání, tréma, neschopnost souvisle hovořit před lidmi, malá praxe a nedostatek vzdelání v oboru, který chci dělat. Malé děti navrch. A například teď mám možnost se ucházet o práci v oboru a firmě, které jsou velmi perspektivní a zajímají mě. Jediný problém: mé nejmladší je osm měsíců. Mluvila jsem o tom zatím asi s pěti lidmi a všichni mi řekli: zkus to. Tak nevím, na co mám ty nejbližší, když mi ani práci nedokážou rozmluvit :-))))).