Re: Něco pozitivního-Jen malý postřeh k oblečení

Já jsem teď v období pohovorů a hledání zaměstnání. Už jsem jich během zimy absolvovala přes deset a můj postřeh ohledně oblečení: je velmi důležité. Nic ohromujícího, ale vkusné a seriózní oblečení, přiměřené hledanému postu. Plus samozřejmě vlasy, líčení, kabelky, boty...
Na hromadném pohovoru, kam bylo pozváno na místo logistky u zahraniční firmy asi 12 lidí, jsem byla jediná v kostýmku. Ostatní dívky a paní byly ve svetrech, někdy už dost obnošených, a jeden z kluků přišel dokonce v úplně špinavých riflích a mikině, s mastnými vlasy...dost jsem koukala. Nejdřív jsem si řekla, že jsem to možná trochu neodhadla, ale k mému úžasu paní ředitelka přišla, prohlédla si nás a začla povídat o firmě - a to z 80% směrem ke mně!! Bylo to velmi příjemné, i když si to možná ani neuvědomovala, tím spíš mně to těšilo.
Pak při osobním pohovoru hned řekla, že jsem ji zaujala na první pohled ( a pozor, mám taky kila navíc, brýle... ale brýle moderní, pečlivý střih vlasů, namalovaná, atd.) a že jsem ji potěšila i pohovorem, takže jsem nejvážnější kandidát!!
Nakonec se pro mně nerozhodli, z důvodu požadované časové flexibility. To je zaklínadlo dneška. Ale nevadí. Mně to hrozně nakoplo, sebevědomí vylítlo do předmateřské úrovně a další pohovory absolvuju v klidu, s úsměvem a sklízím úspěchy!! Já už se těch lidí nebojím!!!
Je fakt, že druhé místo, na které jsem zatím vždy skončila, mně neuživí, když práci dostane někdo jiný, ale vzhledem k tomu, že důvod jsou vždy nutné přesčasy a ne moje nedostatečnost, nevzdávám to a hledám dál. Určitě najdu firmu, kde děti překážkou nebudou a moje přednosti zvítězí nad nedostatečnou flexibilitou.
Takže, s chutí do toho!!
Jana