Re: ušlapaná cestička

V tomhle souhlasím s Federikou. Nejsem ochotna v noci běžet do supermarketu pro sešit či lítat po parku a shánět listy. Ale co např. udělám - prohlídnu odpoledně sešity, knihy a notýsek, abych zjistila úkoly a počkám, zda si vzpomene sám. Pokud ne, připomenu mu to. Připomenu mu, že si má ořezat pastelky a srovnat písmenka. Pokud i já přehlédnu jeho úkol a on si na něj vzpomene v 9 hodin večer, jediné, co jsem ochotna, tak to mu řeknu, že pokud si ho chce napsat, tak ho vzbudím ráno o půl hodiny dřív a po ranní hygieně /až se trochu probere/ si úkol může napsat. Ale z postele ho netahám, jen ho vzbudím. Sám si dal do tašky náhradní pastelky a tužku. Když jsem se ptala proč, tak prý proto, že často zapomíná penál.
Jen pro upřesnění - syn je v první třídě. A myslím si, že takové děti mají právo občas zapomenout /zapomíná každý, i dospělý/, ale jde o to, aby měly učitelku chápavou a aby děti věděly, že zapomínat není správné, ale zase na druhou stranu, aby z toho učitelka nedělala tragédii dne. Taky se na rodič. schůzce řešilo, že jeden chlapec běžně chodil do školy bez ponožek, bez slipů, bez mikiny apod. Zjistilo se, že je to proto, že on má vždy všechno připraveno a od mala na to byl zvyklý, jenže maminka začala chodit do práce a občas z roztržitosti mu něco zapomněla připravit a jejího syna ani nenapadlo si např. ty ponožky vzít sám. Tak takhle bych skončit teda nechtěla.