Re: Česká škola

Já ale nemám pocit, že by někdo z přispívajících byl vyznavačem striktního "vyžer si to".
Jen si myslím, že je dobré nastavit pravidla tak, aby škola byla především záležitostí dítěte, a ne problémem rodičů, které dítě pobaveně sleduje, když se oni snaží řešit následky jeho opomenutí.
Moje dcera třeba na začátku školního roku strašně zapomínala věci. Denně. oblečení, pomůcky, všecko. Já jsem jí to vysvětlovala horem dolem, prosila, naléhala, posléze i hrozila. Nic mi to nebylo platné. Pak jsem zavedla motivační systém, ze kterého vyplývá, že to ne/zapomínání pro ni bude mít jasné a čitelné následky, a pokud nebude nechávat věci, kde nemá, bude za to odměňována. V tu ránu problém zmizel. Co se vlastně změnilo? Jen to, že do té chvíle jsem její zapomínání řešila já a nervovala se taky já. Od chvíle té změny to řeší ona, protože má důvod. Najednou se ukázalo, že něco někde nechá maximálně jednou za týden.

Proč to píšu - protože nejde o to nechat dítě topit se s tím, že se učí plavat. Ale jde o to, aby pochopilo příčinu a následek. Jestli následkem toho, že ve škole něco zanedbá, je pouze matčina úzkost a matčino lítání a zařizování, tak to asi není to pravé ořechové.