(U Charlese Dickense doslova a ne jeden)
Ještě ani nezačalo opravdu "vánočnit", i když mnohde už přijel Sv. Martin na bílem koni, ale my jsme to na stránkách Rodiny už prodiskutovali od podlahy, jak smutné je, když se Vánoce promění v obchod, nákupní běsnění a shon. Pokud si ovšem myslíte, že je to nové, že teprve dnes si na to stěžujeme, mýlíte se hluboce.
Že Vánoce jsou podvod, tedy HUMBUG, vykřikuje už Scooge před více než 160 lety v Dickensově Vánoční koledě. A to prosím Dickens byl považován už za svého života za "Tatíčka Vánoc"... A pro většinu lidí v anglicky mluvícím světě je považován dodnes...
My v Čechách si představujeme vždycky Vánoce podle popisu v Babičce Boženy Němcové a obrázků Josefa Lady. Tedy jakousi venkovskou idylu. Angličané, Američané, Australané a kde všude se ještě se mluví anglicky, si představují Vánoce jako městskou idylu minulého století. Dámy jsou v krinolínách, pánové ve fraku, zkrátka jako vystřižení z Dickensových románů.
Nakolik je Dickens symbolem Vánoc nejlíp charakterizuje často vyprávěná anekdota o holčičce, která, když se dozvěděla, že Dickens zemřel, pravila: "Pan Dickens umřel? A umře teď i Tatíček Vánoc?". Říkalo se mu tak už za jeho života. Protože ve svých vánočních povídkách (Vánoční koleda, Zvonkohra a dalších) neustále vysvětloval smysl slavení Vánoc. U nás v poválečných letech nebyly tyhle jeho povídky moc vydávány. Vymykají se totiž poněkud z jeho obrazu zakladatele kritického realismu. Zvláště první z nich je plná duchů a nadpřirozených sil. A všechny vyzvedávají charitativní skutky a jsou značně sentimentální. Ale to je právě to, co je udělalo tak populární.
Nejvíc snad jeho Vánoční koleda. Ta je i zdramatizována a předváděna jako divadelní představení se zpěvy a tanci na mnoha jevištích po celé Americe. I u nás v San Diegu se hraje každý rok hned v několika divadlech. Soutěží úspěšně o popularitu s Louskáčkem, bez nějž by tu Vánoce také nebyly...
Na otrově Galveston mají dokonce každý rok festival Dickens on the Strand. Galvestonská promenáda se promění v London Strand v dobách Viktoriánských. Stovky lidí převlečených do dobových kostýmů a za postavy z Dickensových románů vytvářejí atmosféru Vánoc v 19 . století. Samozřejmě, že je tu Scrooge pronásledován Duchy Minulosti, Přítomnosti a Toho, co se stane, bývá tu i Picwick, Malý Tim i David Copperfield. Dokonce i sama královna Victorie přijede v kočáře... Hraje se představení Vánoční koleda, jak jinak, a podává se cider, vaječný koňak (eggnog), portské a shery, pečené kaštany, oříšky a cukroví.... Zkrátka jako za starých časů.
Proč taková obliba právě Charlese Dickense ?
Synovec Scrooge v jeho vánočním příběhu mu na jeho výkřik o podvodu Vánoc, po tom, co se ho jeho strýc jízlivě zeptá: "Jaký důvod máš ty, mít šťastné a veselé, když jsi chudý jak kostelní myš?", odpovídá: "Je to krásný čas. Laskavý, odpouštějící, dobročinný, veselý čas!
Je to jediný čas, který znám z celého dlouhého koloběhu roku, kdy muži i ženy se rozhodli otevřít svoje srdce a začnou vidět lidi níže postavené jakoby to byli skutečně jejich souputníci na cestě k věčnosti a ne nějaká jiná rasa nebo stvoření putující jinou cestou. A proto, strýčku, ač mi to nepřineslo ani zlomek zlata či stříbra do mojí kapsy, věřím, že mi to udělalo dobře, a bude mi to přilepšovat i nadále. A já říkám Pán Bůh požehnej!"
Scrooge se nejdřív nezastydí za svou lakotu a tvrdost, ale na konci románu je napraven a slibuje: "Budu ctít Vánoce ve svém srdci a snažit se mít je tam po celý rok!".
A tak, když ne dříve, tak určitě od časů Dickensových a Babičky Boženy Němcové jsou Vánoce čas, kdy se otevírají nejen srdce, ale i peněženky těch, kterým se daří dobře. Ale, jak už babička radila kněžně, ne almužnou pomáháme, ale pomocí, konkrétní pomocí z nouze.
Říká to také můj oblíbený autor Robert Fulgum: " Jen tím, když něco skutečně vykonáme, podílíme se na životě, lidem skutečně pomáháme a nevykupujeme si jen své svědomí peněžním darem... Je lepší pozvat k vanočnímu stolu opuštěnou sousedku, napéct cukroví pro dětský domov, pomoct uklidit někomu, kdo to potřebuje, nebo jen posedět a vyslechnout trošku lamentování, než se jen vyplatit sebevětší almužnou... Naše účast na životě druhých, naše konání, konkrétní pomoc je největší dar."
Tak až budete s dětmi psát Ježíškovi, co by jim měl přinést, zeptejte se jich, jak by ony mohly někomu udělat radost... Neboť v tom je smysl Vánoc. Uvidíte, jak vás překvapí.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.