bití

mám 3 děti.syn-skoro 15 byl hyperaktivní dítě-horší než to,co popsala monty,takže do školky nastoupil až v 6 letech a s velkými problémy.zklidnil ho až nástup do školy.je pravda,že jsem ho občas plácla,když jsem nevěděla kudy kam,ale stejně se to minulo účinkem.časem jsem si uvědomila,že neselhává dítě,ale já.pokud se vztekal,snažila jsem se mu vyvolat jeho pozornost jiným směrem nebo jsem ho nechala.at se válí po zemi a já v klidu na něj koukala a trvala na svém.zjistil,že mu to není nic platné a časem přestal sám.holka byla nedonošená(nyní 8) a tam žádné plácání nikdy ani nehrozilo.vždy jsme dokázali situace zvládnout.a tu nejmenší taky plácat nebudu.nevidím důvod,proč nad dětmi udržovat převahu silou.nebo snad bije někdo nás,když něco provedem.moje děti jsou slušné a beru je jako rovnocenné partnery v tom,že mají stejný nárok na slušné zacházení jako dospělí.mají ke mě důvěru a nebojí se mě svěřit,protože ví,že v prvé řadě jím budu chtít pomoci a poradit a až potom kárat.nikdy jsem neměla problém,že by mi škaredě odpověděli nebo třeba jen použili např.ty jsi hloupá nebo blbá.vědí,že jsem jejich máma a né kamarádka.pokud dítě strká ruku pod žehličku,rozhazuje cornfleky,nebo dělá jiné věci,znamená to,že chce bud na sebe upozornit nebo chce zkusit,že ta žehlička opravdu pálí.pokud vyžaduje pozornost-nevidím důvod,proč ho trestat.půjdu, a nechám třeba toho žehlení,které neuteče,a s dítětem si pohraji,pomazlím,zabavím ho.žehlit můžu,když bude spát nebo s tátou venku.to platí s tím jídlem.dítě se zřejmě nudilo a vyžadovalo si tím aspon nějakou pozornost.našeholka chtěla zkoušet,jestli opravdu žehlička pálí, přiblížili jsme spolu ručku ke zchladlé žehličce.zjistila,že je opravdu teplejší už jen při přiblížení a to stačilo.ale já obecně nerada žehlím nebo tahám kastroly horké vody,když se mi pod nohama motaj děti.