Máte-li doma budoucího prvňáčka a vybíráte školu, do které ho zapsat, je určitě vaše hlava jako nafukovací balón. Situace se totiž po přijetí nového školského zákona stává pro rodiče trochu nepřehlednou.
"Když dám dítě do Montessori školy, zvládne pak přijímačky na osmiletý gympl?" ptáte se sami sebe. "Nebo ho zapsat na normální základku, kde se bude možná biflovat zbytečnosti a nebude chodit do školy rádo?" uvažujete dále. Pokud jste spíše zastánci alternativního vzdělávání, které se snaží vymýtit nedostatky standardních škol, určitě uvítáte změny, které se chystají na všech základních školách v Čechách od školního roku 2007/2008. Od září 2007 půjde zatím jen o první a šesté třídy, kde musí školy začít vyučovat podle vlastního školského vzdělávacího programu. Zbylé třídy postupně doběhnou podle starého systému. Pro vás jako rodiče to znamená, že pokud chcete pro dítě vybírat jinou školu než tu "tradiční", přibudou vám vedle klasických alternativních směrů (jako je třeba škola Montessori, waldorfská škola, domácí vyučování…) i další možnosti.
Než začnete vybírat, měli byste vědět, že v současnosti jsou pro základní školy schváleny tři vzdělávací programy, které budou ještě nějakou dobu dobíhat. Podle prvního, jmenuje se Základní škola (1.-9.třída), se donedávna učilo asi 87 % žáků prvního stupně. Je to upravená podoba osnov platných od poloviny sedmdesátých let do roku 1989. Většina učebnic je zpracována podle něj a z hlediska množství látky je rozhodně nejobsáhlejší. Méně konkrétní osnovy s větším prostorem pro učitele i žáky (navíc je dramatická výchova a volitelné předměty) má program Obecná škola (jen 1.-5. třída, 11,4 % žáků). Jako poslední byl schválen program Národní škola (1.-9. ročník, 1,2 % dětí), který vznikl z poznatků učitelů, kteří chtěli pracovat jinak. Předepisuje pouze tzv. kmenové učivo, tedy to, co musí děti zvládnout ve všech ročnících a předmětech. Nadstavbová část plánu umožňuje volbu volitelných předmětů podle zájmů a schopností dítěte, podle možností školy, učitelů a rodičů. Právě z osnov Národní školy často vycházely školy alternativní.
Podle PhDr. Romany Lisnerové z Výzkumného ústavu pedagogického v Praze záleží hodně na tom, jak se jednotlivé základní školy k připravovaným změnám postaví. "Školy si budou sestavovat vlastní vzdělávací plány podle Rámcového vzdělávacího programu na státní úrovni. Mělo by jít zejména o proměnu v přístupu učitele, výuka má být postavena na aktivitě dětí, umění si věci vyhledat, práci s informačními technologiemi i propojení cizích jazyků do ostatních předmětů. Děti by se měly naučit sebevědomě komunikovat i umět si věci vyhledat, aby se pak v životě neztratily. A co je hlavní - do školy by měly chodit rády," vysvětluje Romana Lisnerová. Své nové vlastní vzdělávací programy si podle RVP musí samozřejmě vytvořit i školy alternativní.
Rámcový program nestanovuje školám jednotlivé předměty, ale oblasti, které se dále dělí na obory (podobné klasickým předmětům). Například oblast přírodních věd si škola může zvolit jako jeden velký předmět nebo si jej dále rozdělit podle uvážení. Ponechání jednoho "velkého" předmětu se hojně využije na prvním stupni. O vodě se děti nebudou učit čtyřikrát v různých předmětech, ale jednou ve velkém. Klasifikovat lze známkou, slovně nebo kombinací. Výuka prvního cizího jazyka je povinná od 3. třídy, druhého od osmičky. Jak potvrzuje Romana Lisnerová, z pilotních škol, které podle školních vzdělávacích programů již učí, měly se změnou systému nejmenší problémy právě školy s osnovami Národní škola. Nutno ovšem dodat, že mnozí učitelé jsou k připravovaným změnám skeptičtí, ať už k nim nemají podmínky nebo vůli. Může se tak snadno stát, že na některých školách nakonec dojde jen ke kosmetickým úpravám.
Na čem staví alternativy:
Od normálních škol se liší především tím, že:
Když vejdete do Montessori třídy, na první pohled vás zaujme, že je rozdělena na několik center se stolky a dobře přístupnými policemi. V nich leží pomůcky (významný prvek této pedagogiky), a to podle zaměření - psaní, čtení, matematika a kosmická výchova, což jsou přírodní vědy a vztah ke světu kolem nás. Mezi centry je dostatečný prostor pro děti, které by chtěly pracovat nebo odpočívat na koberci.
"Den začíná tím, že si děti sednou do elipsy na koberec a povídají si o tom, co je u nich nového. Potom si každé dítě samo zvolí, co půjde dělat dál, vybere si pomůcku nebo pracovní list," říká Jana Sokolová, učitelka ZŠ Montessori v Praze 4. Pomůcky jsou chytře vymyšlené tak, aby samo dítě mohlo kontrolovat řešení, takže učitelce s asistentkou stačí pouze pomáhat tam, kde je právě třeba.
Dítě si zároveň přirozeně volí ty úkoly, které odpovídají stupni jeho vývoje. Vzdělávací systém Montessori totiž vychází z vývojové psychologie a respektuje senzitivní fáze každého dítěte, což jsou období zvláštní vnímavosti k získávání určitých schopností. Trvají jen omezenou dobu, takže dítě se pak už jisté věci nikdy nenaučí tak snadno, jako v odpovídající citlivé fázi. Dalším specifikem je výuka ve věkově smíšených skupinkách, které tvoří přirozenou sociální skupinu.
"Základem Montessori pedagogiky je svoboda volby a připravené prostředí," říká Jana Sokolová. Na začátku týdne si děti společně s paní učitelkou stanoví úkoly a následující dny si pak vybírají, co a jak budou plnit. Každé dítě pracuje svým tempem, samo nebo ve skupince. Pokud si dítě nějakou činnost vybere, musí ji dokončit a vše po sobě uklidit. Každá pomůcka je ve třídě jen jednou, což vede děti k toleranci a učí je spolupracovat. Společně probíhá výuka výchov a jazyků. Děti nemají potřebu podvádět, protože je nikdo nekárá. Místo vysvědčení je slovní hodnocení, třídní schůzky nahrazuje setkání rodič, dítě, učitel, kde samo dítě vypráví, co se všechno naučilo. Oblíbené jsou společné akce s rodiči. V současné době je v Česku 18 Montessori mateřských škol a 9 škol základních.
Další informace najdete na www.montessoricr.cz
Metodika je obdobná jako u Montessori škol, cílem je, aby se žáci sami pokoušeli najít řešení zadaných úkolů. Využít k tomu mohou knihovnu, která je součástí každé třídy nebo i internet. Pět ze šesti základních daltonských škol v ČR se nachází v Brně, jedna je v Rájci-Jestřebí.
Další informace: www.chalabalova.cz nebo www.daltoninternational.org .
Ve světě je tento systém nazýván Step by Step. Jeho mottem je: "Otevřít školu a začít spolu." V Česku je 10 mateřských, 11 základních a několik desítek spolupracujících škol.
Třída Začít spolu je rozdělena na centra aktivity (např. psaní, čtení, matematiky a manipulativ, pokusy- objevy, ateliér, často i centra počítače, dramatiky, poslechu apod.). Vyučování začíná ranním kruhem, po kterém následuje 60 - 90 minut společné práce. Po přestávce nastává práce dětí v centrech aktivity. Každý žák si podle určitého klíče zvolí centrum, kde bude samostatně zpracovávat vybraný úkol. Úkoly ve všech centrech mají jednotné téma projektu. Závěrem vyučovacího dne je společná rekapitulace. Děti hodnotí, co se jim dnes povedlo, co se dozvěděly nového a co se naopak nezdařilo a proč.
Podrobnější informace na www.sbscr.cz.
Zdravá škola je projekt Světové zdravotnické organizace pro Evropu, Evropské unie a Rady Evropy. Každá škola, která má o tento program zájem, si vypracuje podle metodiky "Program podpory zdraví ve škole" vlastní projekt přizpůsobený svým podmínkám.
Přístup každé školy může být trochu jiný, ale základní tři pilíře programu jsou:
1. Pohoda prostředí - pohoda věcného prostředí, sociálního prostředí a organizačního prostředí.
2. Zdravé učení - smysluplnost, možnost výběru a přiměřenost, spolupráce a spoluúčast a motivující hodnocení.
3.Otevřené partnerství - škola jako model demokratického společenství, škola jako kulturní a vzdělávací středisko obce.
V ČR je již 96 těchto mateřských škol a stejný počet základních škol.
Detaily najdete např. na http://nszm.internet.cz.
Výuka je uskutečňována ve věkově smíšených třídách. Všechny předměty jsou integrovány, propojeny s ohledem na daný tematický celek. Pro školní rok je určeno celoroční téma, které se dělí na měsíční podtémata a týdenní tematické celky. Výběr podtémat mohou děti ovlivnit. Stejně jako u všech předcházejících alternativních proudů je i zde kladen důraz na individuální přístup každého žáka. Integrované školy jsou v Jílovém (MŠ i ZŠ) a v Benešově u Prahy (rovněž MŠ i ZŠ).
Web základní školy v Jílovém: www.skmazs.jiloveup.indos.cz.
Projekt je typ učebního úkolu, ve kterém mají žáci možnost volby tématu a směru jeho zkoumání. Řešení vyžaduje iniciativu, kreativitu a organizační dovednosti.
Úkol nebo série úkolů mají žáci plnit většinou individuálně, ale někdy i ve skupinách. Žáci se mohou často více méně sami rozhodovat, jak, kde, kdy a v jakém pořadí budou úkoly provádět. Projektové vyučování probíhá na řadě běžných základních škol, i když jde často pouze o dílčí nebo krátkodobé projekty (denní, týdenní nebo měsíční) zařazené do normální výuky.
Další informace: http://sweb.cz/zdenka-projekty/.
Církve a náboženské společnosti se vzdělávání věnují již tradičně. Nejvíce škol udržují instituce římskokatolické církve, pak následují školy ostatních církví a několik škol má také Federace židovských obcí. V ČR existuje okolo 230 církevních škol všech stupňů od mateřských až po vysoké, přičemž nejčastěji jsou zastoupeny školy střední. Náboženství nabízejí základní a střední školy většinou jako nepovinný předmět.
Často jsou řazeny mezi školy církevní. Zakládají se na antroposofii - duchovní vědě, jakési směsi náboženství, okultismu, astrologie a spiritismu, kterou založil rakušan R. Steiner (1861 - 1925). Ve Waldorfských školách neexistují vyučovací hodiny ani známkování, typická je absence učebnic a omezené používání audiovizuálních pomůcek. Vyučování základních předmětů probíhá v tzv. epochách, kdy se určitý předmět probírá po několik týdnů z několika hledisek, číst se děti učí teprve po 7. roce. Značná pozornost se věnuje praktické, manuální výchově, zvýrazněna je umělecká výchova.
Webové stránky: http://www.waldorf.cz/cz/.
Komunitní školy fungují jako jakási společenská centra. Kromě tradiční výuky pro děti organizují také různé kurzy, workshopy, sportovní a kulturní akce otevřené pro širokou veřejnost, tedy i rodiče a prarodiče dětí. To má na vztah dětí ke škole velmi pozitivní vliv. Komunitní školou se může stát každá škola.
Více informací např. zde: www.zsangel.cz.
Kromě výše uvedených existuje celá řada dalších škol, které se nehlásí k žádnému konkrétnímu proudu, ale kombinují dle vlastního uvážení prvky z několika různých pedagogických směrů. Za alternativu ke státnímu školství můžeme považovat i domácí vzdělávání.
Tip:
Kam do první třídy, se rozhodujte především podle učitele. I na dobré škole může být špatný učitel a obráceně. Na 1. stupni, kde mají děti většinou jednoho vyučujícího, je osobnost učitele zásadním kritériem.
Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já!
Objednejte si v období od 1.11. do 28.11. na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a získejte automaticky super dáreček pro vaše zlatíčko: sadu figurek Little People od Fischer-Price.
Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.