Prožijte Vánoce jinak!

Jak se přičinit o to, aby nejen Vánoce, ale i období příprav na ně, bylo skutečně obdobím klidu, míru a něžného očekávání? Jak to naučit své děti?

Vždycky mě zamrzí, když v předvánočním období zaslechnu z hloučku upachtěných žen větu: „To je hrůza, viďte, už aby ,to‘ bylo za námi.“ Samozřejmě, že se my, maminky a babičky, snažíme, abychom všechno naleštily, připravily, napekly a navařily. Ale neplatíme za to až příliš velkou daň tím, že nervózně křičíme na děti a padneme ke štědrovečernímu stolu totálně „hotové“?

Když jsem přemýšlela, jak zpracovat téma tohoto článku, vynořovaly se mi vzpomínky na dobu, kdy mé dvě dcery byly ještě malé. Obě jsou narozené v listopadu, ta mladší dokonce o první adventní neděli, a tak oboje narozeniny byly už takovým malým připomenutím blížícího se adventu.

Advent byl pro nás obdobím pouštění svíček, kapání vosku do nádoby s vodou, pečení a malování perníků, přípravy na návštěvu Mikuláše a jeho průvodců. A kolik legrace jsme užili, když ve školním věku dcery s kamarádkami začaly samy dělat Mikuláše, čerta a anděly. Přípravu se strojením, černěním čertovských tváří a chystání mikulášských preclíků pro zvědavé děti jsme si opravdu užívali všichni.

Kamarádi našich dcer u nás byli vždycky častými a samozřejmými hosty, kteří se téměř počítali mezi domácí. Vzpomínám si, jak jednou společně vyrobili tak dlouhý řetěz z barevných lepicích papírů, že s ním obtočili celou třídu a ještě zbylo na vánoční výzdobu doma. Pokoušeli jsme se také obnovit některé starodávné tradice, i když dlužno říct, že svátek podivných postav zvaných Lucie či Lucky, se příliš neujal, tuhle legraci jsme prováděli jen jednou. A vzpomínám i na první Vánoce po smrti mého tatínka, kdy dcery připravily na Štědrý večer ke stromečku pro potěchu našich duší divadelní představení o narození Jezulátka.

Dnes už jsou obě dcery dospělé studentky, takže předvánoční čas je také nejvíc časem shánění dárků a dohánění restů, ale vždy si najdeme čas na vánoční koncerty (k těm nejkrásnějším patří vánoční koncert skladatele, zpěváka a klávesisty Richarda Pachmana a jeho přátel v kostele sv. Tomáše u Malostranského náměstí – letos se bude konat 14. prosince od 19 hod. a jako každoročně bude výtěžek věnován Dětskému domovu ve Strančicích), na vánoční výstavy, na pečení cukroví. A doufám, že chvíle předvánočního těšení si ze svého dětství ponesou do dalšího života a jednou to budou s láskou předávat svým dětem.

Co můžeme s dětmi podnikat

Věřte nevěřte, pečení cukroví nemusí být jen stres doháněný po nocích. Děti při takových činnostech velmi rády pomáhají – za prkýnko, formičky a kousek těsta je vděčné každé dítě. A víte, jak si tím ti nejmenší procvičí jemnou motoriku? A že nemáte čtrnáct druhů, jako mívala babička, a že všechny kousky nebudou vzorové? Je právě to tak důležité?

Již na začátku adventu můžete s dětmi upéct např. tzv. ondřejské rohlíky (svátek Ondřeje je 30. listopadu). Není k tomu třeba zvláštního receptu – dobré kynuté těsto rozválíme, rozkrájíme na velké trojúhelníky, dáme kopeček ořechové nebo makové nádivky a stáčíme za pomoci dětí rohlíky. Ze zbytků těsta se můžeme pokusit upéct malé čertíky. Věřte, že chutnají i těm, co zrovna nejsou na sladké! Tatínky můžete mezitím poprosit, aby oprášili kytaru a zahráli vám k pečení koledy. Zpěvníků je na trhu celá řada (mj. Lidové písně a koledy od Evy Beránkové, Portál 2004).

I v uspěchaném předvánočním čase chodíme jistě s dětmi na procházky. Již se brzy stmívá, a tak můžeme podvečerní procházku zpestřit třeba počítáním rozsvícených vánočních výzdob za okny či osvětlených stromečků v zahradách, které mnohde září do tmavých večerů již od první adventní neděle. Začátkem prosince je také nejvyšší čas uříznout si z třešně barborky, větvičky prý rozkvetou právě na Štědrý den.

Kapitolou samy pro sebe jsou adventní kalendáře, které děti milují. Nemusíme jen každý rok kupovat ony známé čokoládové kalendáře. Můžeme dětem kalendář sami vyrobit a děti se na jejich výrobě mohou podílet. Můžeme využít ten nejběžnější materiál, jako jsou krabičky od sirek (které děti polepí či pomalují), lahvičky od léků (které děti ozdobí barvami na sklo), odstřižky látek, ze kterých ušijeme různobarevné kapsičky apod. A do skleniček či kapsiček nemusíme dávat jen bonbonky či žvýkačky nebo drobné dárečky. Adventní kalendář může oslovit i starší školáky či studenty – láskyplný vzkaz či hezký citát pro každý den, napsaný pečlivým písmem na hezkou kartičku je určitě potěší.

Jesličky v nejbližším kostele jistě známe všichni důvěrně, ale co kdybyste si o vánočních svátcích udělali s dětmi výlet do okolních čtvrtí či vesnic a podívali se, jaké jesličky mají u sousedů? A kdyby náhodou cesta do sousední vesnice nebo čtvrti vedla lesem či parkem, můžete si s sebou vzít pár pěkných mrkviček a jablíček, buráky navlečené na niti, kelímek s lojem a slunečnicovými semínky a připravit vánoční stromek pro lesní obyvatele.